Staré pověsti brněnské: drak, kolo a hlavní nádraží

Budeme mít referendum. Jenže i detektiv Colombo by měl problém se vyznat v tom nekonečném příběhu o našem hlavním nádraží, včetně samotného hlasování.

Ona asi největší záhada je, kdo, s kým a proč, se pořád přetahuje o všechny ty projekty a teoretické šibování vlaky a kolejištěm sem - tam. Jednou se dočtete, že jsou koleje, tak křivé, že jediné řešení je nádraží odsunout až kamsi na určité pozemky, příště by se daly narovnat jednoduchou přestavbou a přesunem mnohem blíž, pak zase údajně jeden radní navrhne rovnou překopání celého centra, včetně domů a podzemí. 

Bohužel je tu pár drobných detailů, které by bylo dobré vzít v úvahu. Například cestující (včetně té spousty dojíždějících do práce) nebo vůbec místní obyvatele. Nejsme tak velcí, aby obrovské přesuny domů a dopravy nenarušily citelně chod města (viz obvyklé letní hobby opravy silnic a tratí MHD na několika trasách naráz). A tak malí, aby se nás citelně nedotklo nádraží kdesi na konci města. 

Různá seskupení se o nás přetahují jako kočka o koťata. Hlasujte tak nebo onak, nechoďte tam, choďte tam, odpovědi na otázky jsou špatně formulované a nahrávají jedné z variant, když budete (nebo nebudete) hlasovat, tak způsobíte... atd. Čert aby se v tom vyznal.

A nakonec už tu jednu nádražáckou pověst máme. Vypráví se, jak se nám v Brně zaseklo Pendolíno. Nikoliv na hlavní nádraží, ale až u Řečkovic!