Nakupování v Lídlu je za trest

Vytvoření brněnských prodejen Lídlu bylo zřejmě svěřeno nějakému chaotickému podivínovi bez špetky smyslu pro pořádek nebo logiku. Jako v noční můře projíždíte prostorem sem  a tam, protože to, co hledáte, může být kdekoliv.

Občas chodím někomu nakupovat. Dostanu seznam, vjíždím do prostoru, který má sice nějaké regály nebo chladící boxy, ale tímto se autor nenechal rušit ve své inspiraci, kam by zrovna dneska mohl umístit různé druhy zboží. Pokud jste minule našli sýr nebo juice v tomhle regále - a dneska tam není - je možné, že je na druhém konci prodejny nebo nikde. To ví jen Bůh a možná vedoucí prodejny. 

Akční zboží je vůbec oříšek. Proto si k seznamu objednávám obrázky toho, co si senior vyhlédl. Pak obcházím prodejnu kolem dokola a pátrám, v zoufalství se vyptávám prodavačů, kde je ta paštika právě dnes. O nechutně naházeném zboží s oblečením, botami a dalším čímsi, co zrovna vedení napadlo, často ve směsi několika smíchaných druhů dohromady, nemluvě. 

Chápu, že markety mají vypracované způsoby jak dosáhnout toho, aby zákazníci nakupovali co nejvíc, rádi tam jezdili, trávili spoustu času a utratili spoustu peněz, ale tohle je opravdu originální metoda. Zatímco, když zavítám třeba jednou za čas do Globusu, strávím tam dvakrát tolik času, utratím spoustu peněz, ale odcházím se spokojeným pocitem z nákupu i prodejny. Naopak z Lídlu vždycky vytočená, nespokojená, utahaná. Zase mě tam dlouho nikdo nedostane.